Home

Vítejte na stránkách Masarykovy české sociologické společnosti

Masarykova česká sociologická společnost (MČSS) je dobrovolnou organizací odborníků, jejímž cílem je podpořit rozvoj všech aspektů sociologie na celém území a všech regionech ČR, s hlavním důrazem na koordinaci v celonárodním měřítku, vytváření podmínek pro odbornou činnost svých členů, a na reprezentaci české sociologie.

MČSS je kolektivním členem International Sociological Association
Výzva k účasti na kolokviu sekce sociologické teorie PDF Tisk Email
Napsal uživatel Administrator   
Úterý, 15 Duben 2014 07:53
Share

Člověk v teoretické perspektivě sociálních věd:

Interdisciplinární kolokvium teoretické sekce Masarykovy české sociologické společnosti

 

Výzva k účasti na kolokviu

Předpokládané konání: listopad 2014

 

V roce 1958 publikoval německý sociolog Ralf Dahrendorf první verzi své studie Homo sociologicus, v níž konstatoval, že v základech sociologického myšlení je obsažena určitá zjednodušená představa o člověku jako bytosti výlučně ovládané sociálními silami a jednostranně podřízené sociálnímu řádu a jeho normám. Dahrendorf označil tuto představu výrazem „homo sociologicus“ a v dobovém kontextu ji spojil s konceptem sociálních rolí. Organizátoři kolokvia se chtějí vrátit k otázkám, které Dahrendorf před půl stoletím nastolil, a diskutovat je s ohledem na vývoj, kterým sociologie od té doby prošla. Vycházejí přitom z faktu, že v sociologickém obrazu člověka došlo během posledních padesáti let k určitým proměnám a posunům, které ovlivnily volbu výzkumných orientací, teoretické přístupy i konceptuální aparát. Přibyla nová témata a problémy. Vedle pojmu sociální role získaly na významu takové koncepty jako aktér, agent, habitus, „já“, identita a individualizace. Cílem kolokvia je posoudit jaký obraz o člověku podává sociologie a příbuzné vědy na počátku 21. století.

 

Zájemci, kteří se chtějí aktivně zúčastnit chystaného kolokvia s příspěvkem, se mohou obrátit na adresu: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

Aktualizováno Úterý, 15 Duben 2014 07:56
 
Pozvánka na seminář s prof. Maffesolim v Bratislavě PDF Tisk Email
Napsal uživatel Administrator   
Neděle, 23 Březen 2014 19:06
Share

Pozvánka na seminár

 

 

Postmoderné emocionálne spoločenstvá

 

 

s úvodnou prednáškou profesora Michela Maffesoliho

 

(CEAQ Sorbonne Paris V)

 

Seminár sa koná 24. apríla 2014 od 13:30 hodiny

 

v Dome Európskej únie na Palisádoch č. 29 v Bratislave

 

 

Na stretnutie a zaujímavú diskusiu sa teší

 

Doc. PhDr. Dilbar Alieva, CSc., vedúca Sekcie sociologickej teórie Slovenskej sociologickej spoločnosti pri SAV

Aktualizováno Neděle, 23 Březen 2014 19:12
 
Vzpomínka na prof. Jaroslava Krejčího PDF Tisk Email
Napsal uživatel Administrator   
Sobota, 01 Březen 2014 16:46
Share

Za Jaroslavem Krejčím

Nad anglickým Lancasterem se roztrhaly mraky a zubaté únorové slunce ozářilo béžový baloňák drobného gentlemana kráčejícího drobným krokem po mém boku. Na procházce parkem mi zaujatě vykládal svá stanoviska k německé okupaci Československa, ke komunismu, k životu v Británii a především k možnosti dvojího občanství. S jeho pohledem na tento institut jsem vehementně nesouhlasil, což ho řádně dopalovalo. Zážitek z této procházky je jednou z mých nejsilnějších vzpomínek na profesora Jaroslava Krejčího, který zemřel v Lancasteru v neděli 16. února 2014, stár 98 let.

Málokomu z nás osud určil život tak plný zvratů jako Jaroslavu Krejčímu – synovi prominentního člena českých protektorátních vlád, který se však s vědomím otce účastnil odboje. Život politického vězně, emigranta, který se nakonec usadil ve Velké Británie, právníka, ekonoma a sociologa. Člověka, který se rád vracel domů, neboť nepřestal být skutečným vlastencem.

V sedmdesátých letech se stal profesorem na univerzitě v Lancasteru, kde se věnoval především makrosociologickému výkladu dějin a civilizací. Do Československa se rozjel brzy po r. 1989. Na počátku 90. let působil na Univerzitě Karlově, na Univerzitě Palackého v Olomouci a na Diplomatické akademii.

V r. 1994 založil Středisko pro výzkum sociálně kulturní plurality, které je součástí Filozofického ústavu Akademie věd ČR. V roce 2006 inicioval vznik Badatelského nadačního fondu Anny a Jaroslava Krejčích, který je zaměřen na podporu doktorandů a mladých vědců v oblasti humanitních věd. Byl členem Učené společnosti a členem správní rady Národohospodářského ústavu J. Hlávky. Za svou činnost obdržel v r. 1998 Medaili za zásluhy, kterou mu udělil president republiky.

Při jednom z jeho pobytů v České republice jsem měl možnost setkat se s ním v Olomouci, kde přednesl poněkud šokující přednášku (dnes by již šokovala málokoho) o vlivu islámu v Evropě, v níž varoval před jeho nebezpečím. Tuto návštěvu připomínám proto, že je s ní spojena má druhá silná vzpomínka na profesora Krejčího. Bylo to setkání v jedné z četných olomouckých restaurací, ve které jsme v malé skupince přátel uvažovali o antropologické mutaci. Tak Jaroslav Krejčí označoval předěl mezi přírodním a kulturním vývojem lidstva. V reakci na námitky se ani náznakem nesnažil uplatnit svou autoritu významného vědce a jen skromně poznamenal: „Aha, to ještě budu muset domyslet.“ Jeho silnou stránkou byla totiž schopnost nehájit za každou cenu své stanovisko, vždy se snažil přijít věci na kloub.

S profesorem Krejčím jsme mnohokrát donekonečna debatovali o historii, sociologii, islámu. Z jeho koncepcí na mě nejvíce zapůsobily myšlenky trajektorií a antropologické mutace, které naznačil v knize „Postižitelné proudy dějin.“ (Za tuto knihu mu byla v r. 2003 Českým literárním fondem udělena cena Josefa Hlávky.) Velmi sympatická mi byla také jeho orientace na praxi, která ho vedla k integrovanému pojetí vědy, tj. k organickému propojení některých, především společenských věd. Mezi jeho další významná díla patří mj. Civilization of Asia and the Middle East: Before the Europe Challenge (1990), Problémy demokracie (1991), Society in a Global Perspective (1993), Great Revolutions Compared, the Outline of a Theory (1994), Lidský úděl a jeho proměnlivá tvář (1996), Duchovní základy civilizační plurality (1996).

Je velká škoda, že již nebudeme mít možnost konfrontovat své názory se sociologem, pro kterého byla věda a především sociologie dobrodružstvím poznání.

 František Znebejánek

 
Sborník z konference sekce sociální patologie 2013 PDF Tisk Email
Napsal uživatel Administrator   
Pondělí, 13 Leden 2014 16:47
Share

Koncem roku 2013 vyšel sborník z konference sekce sociální patologie Prevence sociálních deviací - přání, naděje a realita

 

editor: Kazimír Večerka

223 stran, ISBN 978-80-905443-0-7

 

Pro zájemce z řad členů MČSS jsou k dispozici volné výtisky zdarma - hlaste se u A. Miltové na Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript .

 

 
<< Začátek < Předchozí 1 2 Další > Konec >>

Strana 1 z 2

Vytvořeno Jeseniky.org 2009 v Joomla!. Platné XHTML a CSS.