Home Akce MČSS Diskusní příspěvek Elišky Novotné na valném shromáždění MČSS 14. ledna 2009
Diskusní příspěvek Elišky Novotné na valném shromáždění MČSS 14. ledna 2009 PDF Print E-mail
Written by Sekretariát   
Wednesday, 21 January 2009 21:41
There are no translations available.

Prospěšnost Masarykovy české sociologické společnosti

(příspěvek do diskuse Valného shromáždění MČSS dne 14. 1. 2009)

Eliška Novotná[1]

 

V 90. letech jsem se poměrně soustavně účastnila valných shromáždění obnovené MČSS a trvale slýchala stesky na stárnutí jejich členů a apely na její omlazení a aktivaci. Vzpomínám např. opakovaných výzev prof. Petruska na její otevření studentům. Postupně byl vskutku počet účastníků menší a studenti se sem tam objevili. Vybavuji si též diskuse o  cílech a poslání MČSS, za jejichž konkrétní výstup považuji její stanovy z roku 2000. Rozpaky 90. let nad smyslem profesního sdružování sociologů (když se přece „všichni" známe, přátelíme se či se nesnášíme a každý si přece v té nově nabyté svobodě „kopeme" za sebe) se promítly hned do prvního článku stanov, v němž se určuje MČSS jako „občanské sdružení odborných pracovníků a příznivců oboru sociologie". Vybavuji si též výrazné diskuse začátku 90. let v sekci metodologie o etickém kodexu empirického sociologa (mravnost a/versus komerce), spojené především se jménem Milana Jungmanna, který, pokud je mi známo, nemáme dodnes. Všechny ty diskuse vyšuměly, rozmanitá bezzubá usnesení zůstala v rovině proklamací, stesky nad neživotností naší organizace rostly spolu s mým dojmem z její uzavřenosti personální a teoretické. Nebyla jsem asi jediná, kdo se stáhl do vlastní práce (snad ku prospěchu nejen svému) a tohoto setkání se účastním po několika letech. Weberovsky mnohé „chápu": marnost dobrých úmyslů, nedostatek času a vůle při činnosti pro blaho něčeho tak vágního jako je „sociologická obec" (doufám, že nejsem jediná, kdo čas od času při přednášce tento pojem funkčně použije). Konec konců jsem byla od  začátku do  konce aktérem jihočeské regionální pobočky, jejíž členové - příznivci sociologie, když odborníci nebyli a stále v regionu nejsou - se postupně pod naléhavostí svých jiných zájmů z onoho zájmového sdružení vytráceli. Chápu též, že „pod svícnem bývá tma" a tak my, experti na sociální integraci a její formy, selháváme když jde o nás samé (mimochodem: působím na fakultě managementu a nepředpokládáte snad, že je skvěle řízena?).

 

Ve snaze zjistit, zda jsem nějakou výraznou změnu posledních let svojí absencí na pražské scéně (pražské, protože „sídlem centrálních orgánů MČSS je Praha", čl. II, odst. 2 stanov) nezmeškala, jsem vytrénovaná osvědčenou praxí hledat orientační informace o čemkoliv a komkoliv na internetu, pohlédla 2. ledna 2009 na www stránky MČSS. Ne, nic jsem nezmeškala: kromě nemnohých aktuálních a funkčních informací, obsahují stránky určené pro prezentaci MČSS:

  • položka „texty, studie, diskuse" čtyři neaktuální texty (110. výročí narození J. L. Fischera - nar. 1884, k 70. narozeninám M. Illnera atp. v položce.) a záznam besedy z roku 2004;
  • položka „aktuality" - žádné, pouze odkazy na webové adresy;
  • položka „akce MČSS" pozvánky na akce konané loni a na Výroční shromáždění v roce 2006
  • položka „sekce" též loňské pozvánky.

A ještě několik formálních nedostatků:

  • první položka menu „kontakt" uvádí, že MČSS je „dobrovolnou organizací odborníků", čímž nenaplňuje čl. I stanov;
  • web soustavně používá pojem „řídící výbor", který stanovy neznají;
  • nepřehledné řazení dokumentů (např. při otevření položky „dokumenty" se otevře nejprve „Přehled výuky sociologie v ČR, podle stavu v roce 2006", pak následuje skvělá a podnětná stať prof. Petruska z roku 2002 „Peripetie Masarykovy české sociologické společnosti" (ve které mj. uvádí vnitřní diferenciaci sociologické obce z hlediska dělby práce a potřebu získat mladou generaci) a dále bez ladu a skladu zprávy o činnosti aj. zakončené „Publikace MČSS").

Chápeme - li www stránky MČSS jako dokument svědčící o ní jako organizaci (a jak jinak, že?), můžeme ji interpretovat jako stagnující a uzavřenou do sebe (bez ohledu na profesní prosperitu jejích jednotlivých členů), zacyklenou do svých stesků na „stárnutí" a úbytek členů. Z vlastní zkušenosti v jihočeském regionu si dovoluji podotknout, že jen málokteré občanské sdružení se v současnosti prezentuje tak nenápaditými, chudými a redakčně neudržovanými webovými stránkami - a to jde mnohdy o sdružení v počtu několika členů, zatímco nás je údajně na tři sta (WWW.ceskasociologicka.org./dokumenty). Nepochybuji o osobním nasazení několika jedinců ve prospěch MČSS, mají moji úctu, ale pochybuji o možnosti dobrého fungování sociologické obce na takovém principu. Chápu, že každý má „své" práce nad hlavu a na práci ve prospěch sociologické obce mu čas nezbývá, ale dovolím si připomenout, že čas máme na to, na co ho uděláme a vesměs si ho uděláme na to, co uspokojuje nějakou naši potřebu a přináší nám tak nějaký prospěch. Zdá se, že uplynulých již téměř 20 let od obnovení MČSS takový prospěch nepřineslo (kde jsou např. všichni ti absolventi akreditovaných studijních programů sociologie - zřejmě se věnují oboru, pokud se mu věnují, aniž by MČSS postrádali) a lpět na principu organizace sociologické obce pouze jako vzájemně prospěšné je nefunkční.

 

Současně ovšem MČSS zcela zanedbává svoji veřejnou prospěšnost, ač si ji jako druhý pilíř své činnosti vetkla do stanov, které jsou vyústěním poměrně široké a přes několik výročních shromáždění 90. let trvající diskuse: „Cílem MČSS je podporovat rozvoj sociologie ve vědeckém výzkumu a výuce, její popularizace a pěstovat vazby mezi sociology a odborníky z příbuzných oborů." (čl. III., odst. 1 stanov).  Takový stav je tím více devastující, čím méně odpovídá situaci současné české společnosti. Všeobecná rozprava napříč sociálními vědami „kdo jsme, kam, kudy  a jak směřujeme", která už nejen „visí ve vzduchu", ale začíná (urychlená rozšiřováním EU a nyní už nejen tušeným selháním aktérů světových ekonomických procesů) zaplňovat veřejný, především masmediální prostor. Jeho aktéři, přesyceni statěmi ekonomů, začínají postrádat úvahy už nejen psychologů, ale i filosofů. Kde jsou, v těchto výsostně sociologických a interdisciplinárních sociálně vědních tématech, naše hlasy? Proč o nás není slyšet, proč obecně nejsou postrádány sociologické interpretace aktuálního dění? Jistě, čas od času jsou osloveny mediálně známé osobnosti, což je skvělé, ale pro obor a profesi to je málo. Jistě, každý z nás může veřejně vystupovat, což nás těší a na což nepotřebujeme profesní organizaci. Možná jiný vstup než empirickými výzkumy do veřejného prostoru nepostrádáme, a pro něj MČSS vskutku nepotřebujeme. Možná jsme už schopnost a ochotu vyjadřovat se k věcem veřejným, onu dovednost „drobné práce" ztratili - kde jsou žhavé Sociologické aktuality či čtivý S - obzor, povzdychneme si (snad) mnozí, listující překombinovaným a celkově nečtivým Sociologickým časopisem? Kde jsou úvahy valného shromáždění v roce 2006: „Odpovídá sociologie na problémy společnosti? Sociologie a společnost: předvoj, reflexe nebo sebe-reprodukující se intelektuální ostrov? Úloha intelektuálů ve společnosti: odpovědnost s ručením omezením? Ztrácí sociologie dech? Vyčerpala se jako disciplína? Jak váš výzkum reflektuje aktuální problémy dnešní společnosti? Myšlenkové klany a kliky v sociologické komunitě: paralelní světy? Hnací motory interdisciplinarity: propojování skrze koncepty? Komu a čemu se sociologie ote/za/vírá?" (WWW.ceskasociologicka.org,/dokumenty)? Možná jen ve svém „sociálním povalečství" spoléháme na mediálně známé kolegy (kolik jich je?) či se ostýcháme „jít s kůží na trh" a skrytě a legitimně potřebujeme MČSS jako nás v naší sociologické identitě prezentující a zaštiťující organizaci, jako zázemí pro naši společenskou angažovanost?

 

Jistě mnozí z nás řeší řadu problémů pro praxi a narážíme na absenci  sociologických teorií středního dosahu dovedených do úrovně indikátorů, škál a standardů. Namátkou připomenu sociální kohezi, která se stala jedním z pilířů územního plánování vyšších územně správních celků či partnerství organizací, vyžadované většinou programů především EU. Ani pro jedno neexistuje manuál sdělující co to je, jak se to pozná a jak to lze změřit, zato existuje silná poptávka po standardizovaných cestách k odpovědím (protože jen ta umožní důvěryhodnou komparaci určující konkurenční výhody). Kdo si myslíme, že to za nás udělá? Neuvítali bychom mnozí flexibilní profesní síť, maticovou organizační strukturu, kterou bychom tématicky a personálně splétali a rozplétali dle aktuální situace „na trhu", v onom externím prostoru naší profesní (nejen) veřejně prospěšné organizace?    

 

Domnívám se, že po letech potřebné a legitimní dezintegrace pracovišť a jednotlivců nastal čas integračních procesů, že je jako jednotlivá, stabilizovaná a silná pracoviště a osobnosti potřebujeme. Že skončila doba kdy „šíření povědomí o sociologii ve veřejností, vzájemná výměna informací, rozvoj jednotlivých konkrétních disciplín na horizontální úrovni, tj. na úrovni kontaktů mezi prostorově oddělenými pracovišti, ale i prosté rozvíjení mezilidských vztahů v sociologické obci, na sebe vzala věcně i personálně více či méně restrukturovaná a nově vzniklá pracoviště" (M. Petrusek:  „Peripetie Masarykovy české sociologické společnosti", 2002. WWW.ceskasociologicka.org,/dokumenty). Domnívám se, že potřebujeme vstup sociologické obce do diskusí o věcech veřejných a že v těchto diskusích chybíme, jen o sobě dát vědět. A domnívám se, že   takové naše otevření se přivede na půdu MČSS i ty, které zde nyní postrádáme, protože ji budou potřebovat. Pokud se na tomto shodneme, pak potřebujeme MČSS jako profesní organizaci. A pokud ji potřebujeme, uděláme si pro činnost v ní čas.

 

A protože je snadné shodnout se „co" a nesnadné shodnout se „jak, kdo a kdy", navrhuji několik malých konkrétních kroků, které rozhodně vše nevyřeší, ale které mohou trochu pomoci a kterými je možno hned začít:

1.       ustavit se jako organizace sdružující se nikoliv na zájmovém, ale profesním principu, tzn. změnit čl. I stanov: „Masarykova česká sociologická společnost (MČSS) je profesním sdružením sociologů, založená a vyvíjející činnost podle zákona č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů" (místo:...je občanským sdružením odborných pracovníků a příznivců oboru sociologie, založená a .....);

 

  • 2. rozdělit působnost obou místopředsedů dle činností MČSS vsouladu sčl. III, odst. 1 stanov; kompetence prvního by se vztahovaly k„vědeckému výzkumu a výuce" (dovnitř oboru) a druhého k „popularizaci a pěstování vazeb mezi sociology a odborníky zpříbuzných oborů" (PR oboru). Prakticky by první měl na starosti akce a publikace MČSS a druhý www stránky a styk smasmédii.

Tzn. změnit čl. III. stanov Činnost:

  • 1. Posláním MČSS je podporovat rozvoj teoretické a empirické sociologie a její výuky, zveřejňovat sociologické poznání a prezentovat sociologii a sociologickou obec.
  • 2. Cíli MČSS je pořádání oborových akcí (konferencí, přednášek, seminářů atp.), pořádání a účast na mezioborových akcích, příprava a vydávání publikací, příprava a předkládání návrhů, projektů a stanovisek ksociálním problémům a účast na veřejné diskusi kvěcem veřejným.

a změnit čl. VII, odst. 3, bod a) stanov Předsednictvo:

sestává z předsedy, 1. místopředsedy pro rozvoj sociologie, její výuky a vnitřní vztahy, 2. místopředsedy pro zveřejňování sociologického poznání, prezentaci sociologie a sociologické obce  a vnější vztahy, vědeckého tajemníka a hospodáře 

 

3.       ustavit PR pracovní skupinu MČSS pod vedením 2. místopředsedy (takovou skupinu může kdykoliv ustavit předseda dle čl. VII odst. 5, bod e) stanov). Její členové by bezprostředně reagovali na články a statě v seriózních novinách, časopisech a v odborném tisku (nejčastěji formou stručné glosy, komentáře atp.)  jako sociologové svým jménem za MČSS (jde o častou rychlou sociologickou reakci a stále připomínání naší organizace). Skupina by vznikla ze zájemců, o jejím složení by rozhodl výbor. Každý člen by si vzal na starost 1 - 2 periodika dle svého zájmu a možností, o rozdělení periodik by rozhodl 2. místopředseda. Členové by byli v kontaktu e-maily a mobily. Členové by se, dle toho jaká periodika sledují, spárovali, tzn. že před zasláním textu ke zveřejnění by poslali text kolegovi k odsouhlasení (příp. i místopředsedovi, dle dohody). V žádném případě by nemělo jít o odborné statě, ty jsou individuální záležitostí každého. Informace o zveřejnění by byly po celý rok bezprostředně umisťovány na www stránkách MČSS (např.: MF dnes dne ......autor, název; reakce na: autor, název, ze dne ....).

 

  • 4. připravit zadání pro restrukturalizaci www stránek MČSS; vyhlásit např. mezi studenty soutěž suvedením finanční odměny na návrh nového webu, vybraný návrh realizovat a pověřit 2. místopředsedu zajištěním jeho redakce a editace. Dobré by bylo umístit na něj prostor tržiště, přístupný pod heslem pouze členům MČSS; ti by zde mohli sledovat poptávku a nabídku kolegů a sami nabízet a poptávat (např.: hledám někoho do týmu na......; hledám oponenta diplomové práce/skript atp. na téma....; hledám kolegy, kteří řešili či řeší pro hodnotící komisi grantových schémat.....a mají zájem o výměnu zkušeností....; hledám metodiku.....; nabízím přednášku „...." atp.) a prostor pro vkládání informací nejen o odborných sekcích, ale též regionálních pobočkách.

 

 



 

[1] Fakulta managementu Vysoké školy ekonomické v Jindřichově Hradci. Kontakt: This e-mail address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it

 

Vytvořeno Jeseniky.org 2009 v Joomla!. Platné XHTML a CSS.